|
|
Křemelina - reaktivní příměs do cementových kompozitů
Zimmermann, Štěpán ; Žižková, Nikol (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce jsou vlastnosti a využití křemeliny jako částečné náhrady cementu v betonu. Jsou uvedeny informace o vzniku křemeliny sedimentací odumřelých rozsivek a rozmanitost těchto řas, včetně chemických a fyzikálních vlastností křemeliny dle původu. V práci jsou také uvedeny významná naleziště křemeliny, způsob a intenzita těžby včetně úpravy surové křemeliny pro další použití. Hlavním využitím křemeliny je v oblasti filtrace, která představuje více než polovinu celkové spotřeby. Důležitým faktorem pro využití ve stavebnictví je vysoký obsah amorfního SiO2 a s ním spojená pucolánová aktivita křemeliny. V experimentální části je zkoumán vliv křemeliny jako pucolánové příměsi na vlastnosti cementových malt. Byla testována náhrada 10 % hmotnosti cementu v cementových maltách 3 filtračními křemelinami o rozdílném chemickém složení, granulometrii a pucolánové aktivitě. Hodnocenými parametry zatvrdlých malt byly objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Sledována byla také mikrostruktura malt. Výsledky zkoušek byly porovnány s hodnotami stanovenými u referenčních vzorků.
|
|
|
Vliv částečné náhrady portlandského cementu diatomitovou zeminou na vybrané parametry cementových malt
Rousková, Jana ; Sedlmajer, Martin (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce jsou vybrané parametry cementových malt s částečnou náhradou portlandského cementu křemelinou. V práci jsou uvedeny informace o základních vlastnostech diatomitové zeminy a její naleziště se zaměřením na ložisko v Borovanech. Z vlastností je velmi významná pucolánová aktivita díky vysokému obsahu amorfního oxidu křemičitého této zeminy. Hlavní využití křemeliny je v oblasti filtrace a hojně je používána i jako potravinový doplněk. Ve stavebnictví lze křemelinu uplatnit jako příměs do malt a betonů, kde může díky svým schopnostem zlepšit některé fyzikálně mechanické vlastnosti. V experimentální části byla diatomitová zemina, ve své přírodní i kalcinované formě, testována jako příměs cementových past a malt. Hlavním kritériem pro hodnocení těchto kompozitů byly objemové hmotnosti, pevnosti v tahu za ohybu a v tlaku. Dále bylo zkoumáno mineralogické složení, mikrostruktura, mrazuvzdornost a síranová odolnost.
|
|
|
Diatoms as bioindicators for tracking freshwater salinization.
Severa, František ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Dobiáš, Jakub (oponent)
Tato práce je zaměřena na vztah rozsivkových (Bacilariophyta) společenstev ke konduktivitě a využití tohoto vztahu k monitorování salinity sladkých vod. Salinita zvyšující se kvůli antropogenním vlivům se v poslední době stala ohrožením pro mnoho sladkovodních habitatů, kvůli nárůstu antropogenních zdrojů solí, jako jsou soli používané na zimní údržbu silnic, odpadní vody nebo hnojiva. Tento problém navíc zhoršuje fakt, že jsou soli koncentrovány zvýšeným odparem spojeným se změnou klimatu. Zasolování ekosystémů má přímý vliv na fyziologické procesy přítomných organismů, a protože schopnost se s tímto stresem vyrovnat se mezi jednotlivými organismy liší je výsledkem také změna společenstva. Tím se může salinita nepřímo podílet na poškození ekosystémových služeb využívaných člověkem. Kromě toho, pro některá využití, jako je zdroj pitné vody nebo vody pro zalévání, je problém již salinita samotná. Stejně jako na ostatní organismy, působí salinita i na rozsivky. Pro ně je to, respektive konduktivita jako zástupná hodnota, dokonce jeden z nejsilnějších vlivů určující složení jejich společenstev. Tento těsný vztah je způsoben různou adaptací jednotlivých druhů lišících se v adaptačních mechanismech jako je tvorba osmolytů, extracelulárních polymerických látek nebo přizpůsobení morfologie. Využití...
|
|
| |
|
|
Společenstva rozsivek oligo - mesotrofních rybníků Novohradských hor
HRUBÝ, František
Diplomová práce se zabývá výzkumem rozsivek málo prozkoumaných vodních nádrží "klauzur" Novohradských hor. V průběhu roku 2019 byly provedeny tři sezónní odběry. Na všech pěti odběrových místech byly měřeny různé parametry prostředí. Celkem bylo determinováno 321 taxonů, z nichž velká část je klasifikována jako alpinsko-boreální, vzácné, či indikující velmi dobrou kvalitu vody. Z dostupných dat byly zpracovány rozsivkové indexy a stanovena saprobita a trofie nádrží Novohradských hor. Podobnost společenstev jednotlivých odběrových typů byla za použití statistického programu Canoco porovnávána a diskutována.
|
|
|
Šíře niky eukaryotického mořského fytoplanktonu s ohledem na současnou a budoucí změnu klimatu.
Junková, Natálie ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent)
Tato práce popisuje koncept šíře niky fotoautotrofních protist a pokouší se nás seznámit se základními pojmy, s nimiž se při studiu ekologické niky můžeme setkat. Rešerše objasňuje, co je to nika a její složky fundamentální a realizovaná nika a představuje některé příklady organismů, které jsou specializované nebo naopak generalistické. Na rozsivkách, obrněnkách a Haptofytech práce popisuje, jaký na ně mohou mít dopad klimatické změny. Jelikož se prostředí neustále mění, je velmi složité předpovědět, jak spolu budou generalisté a specialisté v budoucnu koexistovat. Práce představuje některé z hlavních metod užívaných při měření šíře ekologické niky protist, kterými můžou být metody MaxEnt, ONE a nejčastěji zmiňovaná metoda OMI (outlying mean index), která je v práci popsaná podrobněji. Vzhledem k zaměření práce na fotoautotrofní mořský plankton jsou nejčastěji zmiňovanými organismy rozsivky, obrněnky a Haptofyta. Závěrem shrnuji hlavní faktory oceánů, na které by mohly mít vliv klimatické změny a těmi jsou především pH, teplota, salinita či množství dostupných živin (uhlík, dusík, fosfor, křemík a železo).
|
|
|
Molekulární variabilita a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides (Bacillariophyceae)
Urbánková, Pavla ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Použití molekulárních metod k přezkoumání taxonomicky problematických druhů rozsivek upozornilo na nedostatečnost morfologického druhového konceptu. Vymezení druhů pouze na základě křemičité schránky často vedlo k příliš širokému pojetí druhů a nutně i k chybným závěrům ohledně jejich ekologie a biogeografie. To, že bylo mnoho druhů rozsivek v minulosti považováno za kosmopolitní generalisty, vedlo k vytvoření teorie, že jejich šíření není limitováno geografickou vzdáleností. Zejména v poslední době však roste počet studií, které ukazují, že šíření rozsivek podléhá podobným pravidlům jako šíření makroorganizmů. Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice diverzity a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides sensu lato v Evropě a na Novém Zélandě. Výsledky práce ukázali, že: (1) objevená molekulární variabilita v tomto komplexu nese jasný ekologický a biogeografický signál, ale nekoreluje s morfologií. Toto zjištění je dalším důkazem, že je nezbytně nutné přehodnotit tradiční druhový koncept. (2) Značně nevyrovnaný poměr celkové diverzity druhů rodu Frustulia nalezených na ekologicky podobných lokalitách v Evropě a na Novém Zélandě potvrzuje, že i šíření rozsivek je omezené a že je tedy nutné se zabývat i jejich biogeografií.
|
|
|
Geometrická morfometrika schránek rozsivek.
Hubáčková, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje rešeršní a praktickou část. V literární rešerši se zabývám biologií rozsivek (Bacillariophyceae) s důrazem na problematické oblasti výzkumu. Podrobněji jsou probírány zejména morfologie specifické křemičité schránky a její morfogeneze, životní cyklus, který je charakteristický zejména vegetativní fází, při níž dochází kvůli rigidní buněčné stěně ke zmenšování buněk, a pojetí taxonomie těchto organismů, které je značně komplikované kvůli neujasněnému druhovému konceptu. Další část rešerše je věnována geometrické morfometrice, což je rychle se rozvíjející metoda, která přináší zcela nové možnosti pro uchopení a kvantifikaci biologického tvaru. V praktické části této práce prezentuji výsledky experimentu, který je úvodní studií k práci diplomové a má za cíl osvojit si nástroje geometrické morfometriky a prezentovat možnosti této metody. Tématem je morfologická variabilita tří kmenů penátních rozsivek, kultivovaných za standardních podmínek, studovaná pomocí landmarkových metod. Kladu si otázku, zda malé buňky těsně před sexuálním rozmnožováním, které prošly dlouhou fází vegetativního dělení, mají odlišnou morfologickou disparitu než velké buňky, vzniklé obnovením z auxospory po sexuálním rozmnožování.
|
|
|
Biogeografie a habitatové preference rodu Luticola
Hanišová, Lucie ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Rod Luticola je jedním z druhově bohatých rodů spadající do třídy rozsivky (Bacillariophyceace), obsahující 204 plně podložených druhů. Cílem této práce je z dostupné literatury shrnout informace zaměřené na biogeografii tohoto rodu, habitatové preference polárních a temperátních druhů a jejich ekologickou valenci pro stěžejní faktory jejich výskytu - pH a konduktivitu. Ze získaných dat vyplývá, že tento rod je celosvětově rozšířen s vyšší druhovou diverzitou v Evropě, Jižní Americe a především v antarktické oblasti, která je bohatá na množství endemických druhů. V habitatových preferencích převažují u temperátních druhů vodní habitaty, zatímco u polárních druhů habitaty terestrické. Polární druhy se také odlišují od temperátních druhů užším rozpětím ekologické valence pro hodnoty pH. Obě skupiny však preferují nízkou konduktivitu. Nejvíce druhů rodu Luticola se nalézá v prostředí s hodnotami do 100 μS/cm. Klíčová slova: biogeografie, konduktivita, Luticola, pH.
|
|
|
Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí.
Šoljaková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Chattová, Barbora (oponent)
iii ABSTRAKT Bentické rozsivky jsou vzhledem k řadě jejich pozitivních vlastností (hojný výskyt, diverzifikovaná společenstva, citlivá reakce na podmínky prostředí, schopnost postihnout i dlouhodobější vývoj dané lokality) v současnosti nejčastěji využívanými bioindikátory ekologického stavu sladkovodních ekosystémů. Ovšem vzhledem k problémům spojeným s použitím tradičních metod založených na druhovém složení (časová náročnost identifikace, problematika druhových komplexů, nutnost kalibrace indexů kvality vody mezi regiony) roste v posledních letech tlak na hledání alternativních cest, přičemž jako jedna z takových cest je navrhováno sledování změn ve velikostní struktuře rozsivkových společenstev v závislosti na různých ekologických faktorech, čímž by zejména odpadla nutnost časově náročné determinace do druhů. Hlavním cílem této práce tedy bylo zjistit, jaký je v rámci odebíraného spektra sladkovodních lentických biotopů vztah mezi velikostní strukturou společenstev bentických rozsivek vyjádřenou pomocí relativního biovolume a vybranými faktory prostředí (pH, konduktivitou, typem habitatu) a zdali je tato odpověď srovnatelná se změnou jejich druhového složení, což by podporovalo možnost budoucího širšího využití biovolume v monitoringu kvality vod. Ve snaze o ověření obecnější platnosti zjištěných závěrů...
|
host ::
RSS.